STARS & STRIPES 29.07.

Operace Vojkovice

Jednotky první jízdní divize se zúčastnily akce ve Vojkovicích na Karlovarsku. Dostali jsem pozvání od kluků, kteří dělají druhou válku a současný Bundeswehr. Za naší veselou bandu kavaleristů jsme jeli čtyři, tři lidi od 173.ABN a spousta dalších pražáků, včetně Vietnama a jeho party. Na místním nádraží na nás čekali pořadatelé z KVH Wiking. Při briefingu jsme se dozvěděli, že nás čeká dobývání mostu přes řeku.

Obránci vyrazili směrem k mostu a my jsme si zatím udělali pauzičku na oběd a doplnění tekutin. Jednotky se rozdělily na tři formace.

První, ve které jsme byli i my měla proniknout podél řeky k mostu a pokusit se napadnout most zprava. Druhá skupina se měla dostat k mostu zleva a také znepříjemnit obráncům život. Třetí parta pak měla most napadnout přímým útokem. Rychle jsme se přesunuli přes louku na břeh řeky a po jejím kraji se začali přesunovat k mostu. V cestě nám stálo vodácké tábořiště, které se nedalo obejít a tak nám nezbylo, než se vydat přímo přes plac. Vodáci na nás koukali jako na zjevení, ale usmívali se. Při přesunu nám do oka padl kiosek s občerstvením a v tom vedru, kdy po dvěstě metrech přesunu jsem měl neprůstřelnou vestu téměř durch nás v první chvíli nás napadlo ho obsadit a hájit ho až do konce boje o most. Koneckonců, po dobytí určitě budou mít vojáci žízeň.

Povinnost ale velela jít na pomoc druhům ve zbrani tím pádem kiosek zůstal nedobyt. Další přesun trochu ulevil našim horkem zmoženým tělům, protože nejschůdnější cesta byla vodou. Sahala nám do půli stehen (ani snad ne) a bylo to docela příjemné osvěžení, alespoň pro mne. Cca 20m od mostu jsme ale museli ven, protože na nás už bylo z mostu vidět a obránci začali zkoušet dostřel svých upgradeovaných zbraní. S trochou zmatků jsme se dostali až ke kraji mostu, kde na nás čekala třetí parta, jdoucí prostředkem. Na mostě bylo vybudováno hnízdo z plachet, které statečně odolávalo snahám o dobytí. Napadlo nás hodit dýmovnici, která by nám umožnila uskutečnit výpad proti hnízdu. První málem skončila v řece, ale na poslední chvíli se uvelebila na mostní konstrukci, kde zcela neškodně čoudila do vzduchu. Druhá už letěla líp a hrstka bojovníků vyrazila na zteč. Podařilo se nám dostat se až k hnízdu, kde nás k zemi přibila další salva od posledních pilířů. Boj houstl a atmoška byla výborná. Za jednou plachtou se krčilo odhadem asi patnáct lidí, občas někdo vystrčil kvér a vypálil na konec mostu, občas někdo vypálil směrem k řece a občas to někdo dostal a vydal se na mrtvoliště.

Létalo to v jednu chvíli ze všech stran a mezitím vším chodil Riggs s kamerou a natáčel naše urputné snažení o konečné dobytí mostu. Řekou se propracovávali na druhou stranu naši spolubojovníci a po druhém, nebo třetím našem výpadu ve stylu Rudé Armády : Nemáme zbraně, ale je nás hodně, pojďte je ušlapat…se podařilo konečně most obsadit.

Protože celá akce byla původně zamýšlena jako dvoudenní, udělali jsme ještě jednou tu samou akci s obměnou lidí. Kolem páté jsme si dali konečně ono vytoužené pivo v kiosku a vyrazili směrem ku Praze. Klukům do Vojkovic letí ještě jednou velký dík za výborně strávenou sobotu a vodákům omluva za narušení siesty v kempu.